Středníprůmyslová škola elektrotechnická
V Úžlabině 320, Praha 10

ŠKOLNÍ  ŘÁD

1) Žák má právo

• Na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
• Na respektování soukromého života.
• Na vzdělání v rozsahu platných učebních osnov pro jednotlivé studijní obory schválených a vydaných MŠMT nebo RVP a z nich vytvořených ŠVP.
• Na informace o průběhu svého studia a výsledcích své klasifikace od vyučujících jednotlivých předmětů.
• Vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se svého vzdělávání.
• Požadovat poradenskou činnost školy, např. při výběru svého dalšího uplatnění, výběru dalšího vzdělávání apod.
• Na ochranu před násilím tělesným či duševním.
• Vyžadovat pomoc při řešení prospěchových problémů a při hledání jejich příčin.
• Požádat o pomoc při řešení problémů souvisejících se specifickými poruchami učení.
• Odmítnout činnost, která by ohrožovala jeho zdraví nebo byla v rozporu s předpisy BOZP a PO.
• Vyžadovat od pedagogických pracovníků pomoc při ochraně před projevy diskriminace, rasismu, nepřátelství, násilí nebo před náznaky šikanování.
• Uplatnit vhodným způsobem u příslušných pracovníků školy konstruktivní návrhy vedoucí ke zkvalitnění výukového procesu nebo chodu školy.
• Vyžadovat od pedagogických pracovníků jasné, srozumitelné a jednoznačné vysvětlení při uplatňování svých práv.
• Po celou dobu studia na přidělení samostatné šatnové skříňky, která slouží k odkládání oděvů, obuvi, popř. učebních pomůcek.
• Využívat ke stravování školní jídelnu v době výdeje oběda. 
• Používat o přestávkách nápojové automaty k dodržování pitného režimu a automat na bagety a cukrovinky.

2) Žák má povinnost

• Dodržovat školní řád a vnitřní předpisy školy.
• Docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin, při zvonění oznamující začátek vyučovací hodiny být ve třídě řádně připraven na vyučování.
• Sledovat na nástěnce v šatně změny v rozvrhu a respektovat zde uvedené další pokyny související s provozem školy.
• Plnit pokyny pedagogických a nepedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.
• Chovat se slušně ke spolužákům, učitelům i ostatním pracovníkům školy. Při setkání mimo vyučovací hodinu všechny zaměstnance, ale i případné návštěvy školy slušně pozdravit (povinností, ale i slušností zaměstnance školy je na pozdrav odpovědět).
• Pilně se učit a svědomitě plnit úkoly uložené mu vyučujícími příslušných předmětů a třídním učitelem. Řádně se připravovat na každou vyučovací hodinu, v průběhu vyučovací hodiny si dle pokynů vyučujícího dělat poznámky do předepsaného sešitu, nebo se souhlasem vyučujícího používat notebook.
• Denně nosit na vyučování doporučené učební pomůcky a studijní průkaz.
• Studijní průkaz mít řádně vyplněn, opatřen osobní fotografií a nepoškozen, v případě jeho poškození či ztráty okamžitě požadovat vystavení náhradního průkazu (duplikátu). V objektu školy a jejím nejbližším okolí na žádost pedagogických i nepedagogických pracovníků školy předložit studijní průkaz. Studijní průkaz slouží zejména pro zápis důvodů absence a ověření totožnosti žáka.
• Písemně oznámit třídnímu učiteli, který zajistí opravu ve školní matrice, veškeré změny v osobních údajích (změna bydliště, telefonu, kontaktu na rodiče, zdravotní pojišťovny apod.).
• Při vyučování nevyrušovat, nepoužívat nedovolených pomůcek a nezabývat se činnostmi, které nejsou předmětem vyučování ani s vyučováním nesouvisejí.
• V době vyučování nepoužívat mobilní telefon, mít vypnuto jeho vyzvánění, při opakovaném nedodržení tohoto odstavce má vyučující právo žákovi předmět na dobu vyučovací hodiny odebrat a po ukončení hodiny mu jej vrátit zpět s tím, že přestupek bude řešen kázeňským opatřením.
• Udržovat ve všech prostorách školy a jejím okolí pořádek a čistotu, ukládat si své osobní věci do šatnové skříňky a nenechávat je volně odložené. Je nepřípustné do šatnové skříňky odkládat předměty nesouvisející s vyučováním. Žák si skříňku řádně zamyká a po celou dobu studia ji udržuje v nepoškozeném stavu. Na konci školního roku si žák skříňku vyklidí a po dobu hlavních prázdnin ji ponechá odemčenou.
• Vstupovat do školní jídelny pouze v době výdeje stravy, a to v případech, že oběd je řádně zaplacen. Vstup do školní jídelny je povolen pouze ve vhodném oblečení (ne ve sportovním úboru). Při konzumaci nápojů z automatů dbát, aby nedocházelo k znečišťování podlahy, a tím vzniku nebezpečí úrazů. Teplé nápoje v kelímkách nenosit do učeben.
• V případě vstupu do budovy s osobou, která není žákem školy, informovat o účelu návštěvy pracovníka, který vykonává dozor v šatnách.
• Svým chováním a vystupováním dbát o dobré jméno školy a zároveň se podílet na její reprezentaci na veřejnosti.

3) Práva a povinnosti zákonných zástupců a rodičů zletilých žáků

• Mají právo vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se vzdělávání dítěte.
• Mají právo požadovat poradenskou činnost školy, např. při výběru dalšího uplatnění dítěte, výběru školy apod.
• Mají právo vyžadovat pomoc při řešení prospěchových problémů dítěte a při hledání jejich příčin.
• Mají právo požádat o pomoc při řešení problémů dítěte souvisejících se specifickými poruchami učení.
• Mají právo na informace o průběhu, výsledcích vzdělávání a chování svých dětí, k tomuto účelu využívat zejména studijních průkazů, pravidelných třídních schůzek (listopad, duben) a internetu (elektronické klasifikace). 
• Mají právo si i mimo období pravidelných třídních schůzek domluvit s pedagogickými pracovníky termín mimořádné návštěvy školy z důvodů řešení studijních, kázeňských nebo jiných problémů svých dětí.
• Mají právo vyžadovat pomoc při ochraně dítěte před projevy diskriminace, nepřátelství, násilí nebo před náznaky šikanování.
• Mají povinnost informovat třídního učitele o zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh studia či plnění studijních povinností dítěte.

4) Pravidla vzájemných vztahů žáků, rodičů a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

• Veškerá práva a požadavky uplatňuje žák, zákonný zástupce nebo rodič dle charakteru situace u vyučujícího příslušného předmětu, u třídního učitele, u výchovné poradkyně.
• Jestliže bude příslušný pracovník v daný okamžik zaneprázdněn, domluví si žák nebo zákonný zástupce nezletilého a rodič zletilého žáka konkrétní termín návštěvy.
• V případech závažnějšího charakteru nebo v případech, že u předchozích pedagogických pracovníků byla rada a pomoc nedostačující, lze tyto problémy řešit s vedením školy.
• Povinností všech pracovníků školy, na které se žák nebo zákonný zástupce s důvěrou obrátí o pomoc nebo radu, je dodržovat zákon č.101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.
• Pracovník školy nesmí podávat informace o žákovi (absence, prospěch apod.) třetí osobě. Pokud řešení případu vyžaduje nutnost projednat problém s třetí osobou, informuje o této skutečnosti příslušný pedagogický pracovník žáka nebo zákonného zástupce.
• Komunikace mezi žákem, zákonným zástupcem nebo rodičem a příslušným pedagogickým pracovníkem musí být vedena podle pravidel slušného jednání. 

1)   Podmínky studia:

1. Uchazeč se stává žákem školy prvním dnem školního roku, popřípadě jiným dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí uchazeče.
2. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykoná-li maturitní zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělání řádně ukončit. Pokud úspěšně neukončil 4. ročník a z těchto důvodů nemůže vykonat maturitní zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 31. srpna roku, v němž měl vzdělání řádně ukončit. Zákonné pojištění žáka je ukončeno k 31. 8.
3. Žák přestává být žákem školy ke dni oznámení o ukončení studia nebo 31. srpna roku, ve kterém žák neukončil ročník a nebylo mu povoleno opakování. K uvedeným termínům je zároveň ukončeno zákonné pojištění.

2)   Žák je povinen chodit do školy vhodně, čistě a bez výstředností oblečen. V objektu školy (kromě vestibulu a prostoru šaten) se musí pohybovat v domácí obuvi, ve které není dovoleno budovu opouštět. Za domácí obuv se nepovažuje obuv sportovní. Při výuce předmětu tělesná výchova musí mít sportovní obuv používanou pouze na tento předmět. Tato obuv nesmí být zaměnitelná s obuví na přezouvání. Mimo doby příchodu a odchodu z budovy školy, tj. v prostorách vestibulu a šaten, je nepřípustné pohybovat se v areálu školy s pokrývkou hlavy. Jednotlivé řády příslušných pracovišť upřesňují požadavky na oblečení a obuv.

3)   Období přestávek žák využívá k odpočinku a přípravě na další vyučovací hodinu. Ve volné hodině, pokud není učebna obsazena jinou třídou, mohou žáci pobývat v přidělené učebně, avšak za předpokladu, že nebudou rušit vyučování v okolních učebnách. Je zakázáno pohybovat se bezdůvodně v prostorách chodeb a šatny a opouštět budovu školy. Žáci, kteří končí výuku v dílnách nebo odborných učebnách dříve z důvodů spojovaných hodin, se mohou zdržovat pouze v  šatně, školním klubu, popř. v knihovně. Do jednotlivých pater hlavní budovy mohou přicházet až se zvoněním na přestávku. O přestávkách musí být dveře učeben otevřené, za což je zodpovědná služba ve třídě.

K větrání učeben se smí používat pouze spodní část okna ve větracím režimu. Žákům je zakázáno otevírat horní část okna. Ve výjimečných případech lze toto umožnit pouze se souhlasem vyučujícího a jen v době jeho přítomnosti v učebně. Vyučující při svém odchodu z učebny opět zajistí uzavření horní části okna. Žákům je přísně zakázáno vyklánět se z oken a vyhazovat z nich jakékoli předměty. K obsluze žaluzií určí třídní učitel žáky (zpravidla ty, kteří sedí v řadě u oken). Tito žáci zároveň průběžně kontrolují funkčnost žaluzií a kontrolují, zda nejsou poškozeny parapety. Zjištěné závady hlásí žák neprodleně třídnímu učiteli.

4)   Žákům je zakázáno nosit do školy větší peněžní částky a cenné předměty a dále předměty, které ohrožují zdraví a bezpečnost, a předměty, které rozptylují pozornost a nesouvisejí s vyučováním. Žákům je zakázáno parkovat s  motorovými i nemotorovými vozidly v objektu školy.

5)   Nemůže-li se zletilý žák z vážných důvodů zúčastnit vyučování, požádá písemně třídního učitele o uvolnění z vyučování. U nezletilého žáka tuto písemnou žádost podává zákonný zástupce žáka. Nepřítomnost delší než pět dnů povoluje pouze ředitel školy po předchozím doporučení třídního učitele. Žádost musí být předložena  řediteli školy nejpozději pět pracovních dnů před prvním dnem od žádaného uvolnění (včetně dne podání žádosti). Při podávání těchto žádostí o mimořádné uvolnění by měli rodiče zvážit nutnost absence a zejména její možný vliv na studijní výsledky žáka. Žádost se podává na předepsaném formuláři.

Nezúčastní-li se nezletilý žák vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je povinností zákonného zástupce žáka neprodleně, nejpozději do následujícího dne elektronickou poštou nebo telefonicky oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti dítěte. Telefonickou omluvu přijímá také spojovatelka na telefonní ústředně nebo sekretářka ředitele školy. Třídní učitel omluví nezletilého žáka (po uplynutí důvodu nepřítomnosti ve vyučování) na základě omluvenky podepsané zákonným zástupcem žáka.

Nezúčastní-li se zletilý žák vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je povinností žáka neprodleně, nejpozději do následujícího dne elektronickou poštou nebo telefonicky oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Telefonickou omluvu přijímá také spojovatelka na telefonní ústředně nebo sekretářka ředitele školy. Třídní učitel omluví zletilého žáka (po uplynutí důvodu nepřítomnosti ve vyučování) na základě omluvenky podepsané žákem nebo podepsané lékařem. Na omluvence podepsané žákem musí být uveden konkrétní důvod nepřítomnosti.

Při nemoci delší než pět pracovních dnů u zletilých žáků a při nemoci delší než deset pracovních dnů u nezletilých žáků je nutné vždy potvrzení od lékaře.

Při odchodu ze školy v průběhu vyučování je žák povinen se předem uvolnit u třídního učitele nebo zástupce třídního učitele a v případě jejich nepřítomnosti u vyučujícího následující hodiny. Při žádosti o uvolnění žák donese vyučujícímu, u kterého žádá o uvolnění, třídní knihu a ten zapíše absenci žáka. Při opouštění budovy školy v době od 8.30 hodin do 11.30 hodin je povinností žáka zapsat se do sešitu evidence odchodů u šatnáře školy (datum, jméno, třída a stručný důvod odchodu). Z důvodů kontroly totožnosti je povinností zároveň předložit šatnáři školy studijní průkaz.

Žák předkládá písemnou omluvenku třídnímu učiteli zpravidla první, ale nejpozději třetí pracovní den po ukončení absence. Povinností třídního učitele je neprodleně řešit neodůvodnitelné překročení této lhůty kázeňským opatřením.

Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší třídní učitel se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo se zletilým žákem formou pohovoru. Projedná se důvod nepřítomnosti žáka a pravidla omlouvání a dohodne se způsob nápravy. Z pohovoru musí být proveden zápis.
Při neomluvené nepřítomnosti do součtu nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se účastní ředitel školy, třídní učitel, výchovný poradce, zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák. Projedná se důvod nepřítomnosti žáka a pravidla omlouvání a dohodne se způsob nápravy. Z jednání výchovné komise musí být  proveden zápis.

Třídní učitel po dohodě s vedením školy může v případě častých absencí individuálně kritéria omlouvání žáka zpřísnit.

Jestliže se žák nezúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, třídní učitel neprodleně informuje o této skutečnosti vedení školy. Ředitel školy vyzve písemně zletilého žáka (kopie výzvy bude zaslána i rodičům) nebo zákonného zástupce nezletilého žáka o doložení důvodu nepřítomnosti. Pokud tak do 10 dnů od doručení výzvy zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka neučiní, bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty.

6)   Důvod pozdního příchodu na vyučovací hodinu sdělí zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka třídnímu učiteli písemně. Na základě tohoto písemného odůvodnění třídní učitel rozhodne, zda pozdní příchod na hodinu je řádně odůvodněn, a tím omluven, nebo je neomluven a evidován za účelem klasifikace chování jako pozdní příchod. Omlouvány budou pouze závažné a prokazatelné důvody (např. zpoždění vlaku, autobusu, dopravní kalamita MHD, zdravotní problémy), důvody charakteru „zaspání, nestihnutí apod.“ nebudou omlouvány. Za pozdní příchod se považuje nepřítomnost v hodině do 25 minut. Nepřítomnost delší než 25 minut se počítá jako nepřítomnost v celé vyučovací hodině. Žákovi je určitý počet pozdních neomluvených příchodů tolerován, kázeňské postihy jsou za každé klasifikační období až od 4 neomluvených pozdních příchodů. Pokud nebude nejpozději třetí den předáno třídnímu učiteli písemné odůvodnění pozdního příchodu, je vždy posuzován tento příchod jako neomluvený.

7)   Žák může být omluven z přípravy na vyučování, je-li jeho absence delší než tři dny. Při jednodenní absenci může být žák omluven jen tehdy, jestliže vyučovací předmět, který zameškal, je ve dni bezprostředně následujícím po dni absence.

8)   Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na základě žádosti úplně nebo zčásti z vyučování na příslušný školní rok. Součástí této žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka musí být písemné doporučení registrujícího praktického nebo odborného lékaře. Doporučuje se využívat za tímto účelem již předtištěné formuláře školy. Termín pro uvolnění z předmětu tělesná výchova je stanoven do 15. září příslušného školního roku nebo v průběhu školního roku nejpozději do 15 dnů, kdy změna zdravotního stavu nastala. Pokud nebude dodržena lhůta písemné žádosti a žák se nebude zúčastňovat vyučování, musí být jeho absence zapisována příslušným vyučujícím do třídní knihy a bude posuzována jako neomluvená.

9)   Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. u nezletilého žáka se vyžaduje podpis obou zákonných zástupců a podpis nezletilého žáka. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy nebo dnem uvedeným ve sdělení o ukončení vzdělávání.

10)   Jestliže je prospěch žáka na konci druhého pololetí nedostatečný z více než dvou předmětů nebo jestliže žák úspěšně nevykonal opravnou zkoušku nebo se k opravné zkoušce nebo ke zkoušce v náhradním termínu bez předchozí omluvy nedostavil, žádost o ukončení vzdělávání se nepodává.

11)   Pokud je důvodem ukončení vzdělávání přestup žáka na jinou střední školu, je součástí sdělení o ukončení studia doklad o přijetí na jinou školu nebo souhlas ředitele jiné školy, do které se žák hlásí.

12)   Ředitel školy může na základě písemné žádosti žáka a souhlasu obou zákonných zástupců u nezletilého žáka přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti (§ 66 školského zákona). Bylo-li žákovi studium přerušeno, přestává být po dobu přerušení studia žákem školy, je tedy odhlášen i od zdravotní pojišťovny, kde byl jako žák školy evidován.

13)   V případě ukončení vzdělávání nebo přerušení vzdělávání je povinností žáka odevzdat vyplněný a příslušnými zaměstnanci školy podepsaný formulář „výstupní list“.

14)   Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělávání. Při rozdílnosti obsahu náplně některých předmětů ředitel školy určí rozdílové zkoušky, jejich obsah, rozsah a termín konání zkoušek. Při vyhovění žádosti je brán v úvahu předchozí prospěch žáka, výsledky rozdílových zkoušek a naplněnost tříd.

15)   Ředitel školy může žákovi s mimořádným nadáním povolit individuální vzdělávací plán. Toto povolení se vydává na základě žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka.

16)   Veškeré vyplněné žádosti (oznámení) se předávají na předepsaném formuláři na místo uvedené v zápatí formuláře.
1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Prospěch žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:
       1 - výborný
       2 - chvalitebný
       3 - dobrý
       4 - dostatečný
       5 - nedostatečný
Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Volí takové metody prověřování znalostí žáků (ústní a písemné zkoušení), aby ohodnotil žáky co nejobjektivněji. Výsledná známka by neměla být pouhým aritmetickým průměrem. Učitel by měl při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky tematických plánů hodnotit:

1. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je,
2. kvalitu a rozsah získaných dovedností,
3. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a  hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
4. schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech,
5. samostatnost a tvořivost, logiku myšlení,
6. aktivitu v přístupu k činnostem, přípravu na hodiny, zpracování domácích úkolů apod.,
7. přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu.
   

Pravidla hodnocení za 1. pololetí

• Při celkovém hodnocení za 1. pololetí se vydá žákovi výpis vysvědčení.
• Pokud žáka nelze hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do 30. června příslušného školního roku. Hodnocení v náhradním termínu je provedeno vyučujícím příslušného předmětu a výslednou známku vyučující zapíše do elektronického katalogu. Tato zkouška není komisionální. Pokud žáka nelze klasifikovat do tohoto období, žák není z příslušného předmětu za první pololetí hodnocen.

Pravidla hodnocení za 2. pololetí

• Při celkovém hodnocení za 2. pololetí se vydá žákovi vysvědčení za obě pololetí.
• Pokud žáka nelze hodnotit do termínu vydání vysvědčení, určí ředitel školy náhradní termín klasifikace, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno zpravidla do 31. srpna, nejpozději do 30. září následujícího školního roku. V případě žáka 4. ročníku vzdělávání může ředitel školy určit náhradní termín klasifikace v průběhu června. Při hodnocení v náhradním termínu vyučující zkouší žáka z učiva stanoveného tematickým plánem na 2. pololetí příslušného předmětu. Je-li podmínkou zvládnutí učiva za druhé pololetí rovněž znalost učiva, které bylo probíráno v prvním pololetí, musí se žák látku prvního pololetí doučit, chce-li uspět v pololetí druhém. Zkoušející přihlíží pouze ke studijním výsledkům žáka v průběhu 2. pololetí školního roku. Pokud se žák nedostaví k vykonání zkoušky v náhradním termínu do 31. srpna a je mu vedením školy umožněno využití termínu do 30. září, dochází žák podmíněně do vyššího ročníku. Není-li hodnocen ani do tohoto termínu, neprospěl a studium je mu ukončeno.
• Pokud je prospěch žáka na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou předmětů, vykoná opravnou komisionální zkoušku. Tato zkouška se koná zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna dle závazného časového rozpisu, zveřejněného nejpozději poslední den výuky příslušného školního roku. V případě žáka 4. ročníku vzdělávání lze vyhovět žádosti o vykonání komisionální zkoušky v dřívějším termínu, zpravidla v průběhu června. Při opravné zkoušce se hodnotí znalosti žáka z učiva stanoveného tematickým plánem na 2. pololetí příslušného předmětu a přihlíží se k jeho výsledkům vykazovaným v průběhu klasifikačního období. Výslednou známkou, kterou navrhuje zkoušející a schvaluje ředitelem školy jmenovaná komise, se zhodnotí, zda je žák způsobilý postoupit do vyššího ročníku. Pokud žák úspěšně nevykoná opravnou zkoušku nebo se k jejímu konání nedostaví bez omluvy (žák musí být omluven v den konání zkoušky), neprospěl a přestává být žákem školy.
• Jestliže má žák zájem opakovat ročník, podá neprodleně příslušnou žádost, u nezletilých žáků se souhlasem zákonného zástupce, řediteli školy. Při rozhodnutí bude brána v úvahu naplněnost tříd příslušného oboru, předchozí celkové studijní výsledky žáka, jeho chování a jeho přístup ke studiu. 
• Jestliže je prospěch žáka na konci druhého pololetí nedostatečný z více než dvou předmětů, přestává být koncem školního roku žákem školy. Žádostem o opakování ročníku nebude vzhledem k celkově velmi špatným studijním výsledkům žáka zpravidla vyhověno.

2)    Obecné zásady, které jsou vyučující povinni dodržovat při klasifikaci žáků

a)    Znalosti prověřovat po vyložení příslušné látky, po jejím dostatečném opakování a procvičení.

b)    Zkoušení (ústní či písemné) časově rovnoměrně rozložit na celé čtvrtletí.

Ústní zkoušení:
Každý žák by měl být minimálně jednou za pololetí vyzkoušen. Výjimkou může být předmět s jednohodinovou týdenní dotací, kde lze ústní zkoušení nahradit další písemnou prací. Výjimkou je též předmět tělesná výchova a předměty, které mají pouze charakter praktických cvičení a neobsahují teoretickou část. Doba zkoušení by neměla přesáhnout 10 minut. Ústní zkoušení, které musí vždy probíhat před třídou, je hodnoceno jedinou známkou.

Písemné zkoušení:
Každý žák by měl za pololetí napsat při jednohodinové dotaci předmětu dvě až čtyři, při dvouhodinové dotaci předmětu čtyři až šest a při tříhodinové a vyšší hodinové dotaci předmětu 6 až 9 písemných prací. Rozsah písemné práce a doba stanovená na její vypracování by neměla překročit 25 minut. Vyučující příslušného předmětu nejpozději předchozí vyučovací hodinu žákům oznámí toto písemné opakování a zároveň jim sdělí rozsah opakovaného učiva. Výjimku tvoří matematika, český jazyk, německý a anglický jazyk v případech, kde je podle osnov zařazena 45minutová (u českého jazyka 2 x 45 minut) písemná práce. Tyto písemné práce jsou žákům oznamovány minimálně jeden týden předem a současně zapsány do třídní knihy s tím, že ostatní vyučující na tento den už nezařazují žádné písemné opakování v rozsahu 45 minut.
V předmětech s jednohodinovou týdenní dotací lze nahradit písemné zkoušení i jinou formou ověření znalostí učiva (např. referátem, zpracováním projektu, domácí prací).
V odborných předmětech je možné také zadat jednu z písemných prací v rozsahu 45 minut (maximálně jednu za čtvrtletí), je-li to nezbytně nutné k ověření znalostí žáků z rozsáhlejších tematických celků (např. návrhy obvodů, náročnější výpočty apod.). Pravidla při zadávání jsou stejná jako u výše uvedených předmětů.
Každou písemnou práci hodnotí zkoušející vždy jednou známkou, pouze ve výjimečných případech je možné hodnotit dvěma známkami. Další písemná práce se nesmí zadávat, pokud nebyla opravena vyučujícím předchozí písemná práce a s jejími výsledky žáci nebyli seznámeni. Žák má právo v rámci vyučovací hodiny, při oznamování výsledků písemné práce vyučujícím, nahlédnout do své opravené písemné práce. Pokud jsou dotazy k písemné práci rozsáhlejšího charakteru, žák si domluví s vyučujícím další termín, zpravidla v době jeho konzultace. .
Pokud vyučující zjistí, že žák používá při zkoušení nedovolených pomůcek, může žáka klasifikovat známkou nedostatečně.
Pokud se žák na jakoukoliv písemnou práci nedostaví a je vyučujícím vyzván, je jeho povinností napsat ji v náhradním termínu.
Podmínkou klasifikace za příslušné klasifikační období je absolvování předepsaných 45minutových prací.

Aktivita při výuce, domácí příprava:
Součástí klasifikace příslušného předmětu může být také aktivita žáka při výuce, příprava na výuku, zpracování domácího cvičení, vlastní prezentace zadaného téma (učiva) před třídou, účast v soutěžích apod.
Pokud vyučující zjistí, že domácí práce, která je předepsána tematickým plánem, není zcela autentickou prací žáka nebo v ní chybí podstatné a předepsané náležitosti, stanovené předem v zadání, pohlíží se na ni jako na neodevzdanou. Žák je povinen po odstranění závad odevzdat tento výstup znovu, nejpozději do týdne od jejího vrácení vyučujícím. Takový případ nezakládá důvod k prodloužení termínu odevzdání všech výstupů k závěrečné klasifikaci.


c)    Za každé pololetí mít dostatečný počet známek k odpovědné klasifikaci. (Počet známek za čtvrtletí je  přímo úměrný hodinové dotaci a charakteru předmětu - viz bod b.)

Pokud je absence žáka za klasifikační období vyšší, než je 25% z odučených hodin v příslušném předmětu, má vyučující možnost postupovat tímto způsobem:

• Žáka řádně oklasifikuje, jelikož má dostatečný počet známek v porovnání s ostatními žáky třídy, a proto lze objektivně provést hodnocení za celé klasifikační období.
• Může požádat ředitele školy, aby nařídil zkoušku pro doplnění klasifikace (doplňková zkouška) za dané pololetí ještě před uzavřením klasifikace. Zkouška probíhá vždy za přítomnosti svědků buď před třídou, nebo za přítomnosti dalšího člena předmětové komise daného předmětu. Zkouška může mít část písemnou i ústní. Známka z této zkoušky je důležitým klasifikačním podkladem, do celkového hodnocení se započítávají i všechny ostatní známky z daného předmětu. Vyučující oznámí termín doplňkové zkoušky a odevzdá záznam o jejím průběhu zástupkyni ředitele školy
• Žáka neklasifikuje, jelikož počet známek je menší, popř. klasifikace nebyla průběžná za celé klasifikační období. Žák bude klasifikován po přezkoušení v termínu určeném ředitelem školy (zpravidla 1. pololetí únor - březen, nejpozději do konce června, 2. pololetí poslední týden v srpnu). 

Pokud je absence žáka za klasifikační období vyšší, než je 50% z odučených hodin v příslušném předmětu, je žák z předmětu neklasifikován. Žák bude klasifikován po přezkoušení znalostí učiva za celé klasifikační období v termínu určeném ředitelem školy (zpravidla za 1. pololetí únor - březen, nejpozději do konce června, za 2. pololetí poslední týden v srpnu).
d)    Hodnocení včetně seznámení s kritérii hodnocení provést co nejdříve, a to veřejně před třídou: u ústního zkoušení ihned, u písemného zkoušení do jednoho týdne (u čtvrtletních prací do dvou týdnů).


3) Klasifikace v praktických cvičeních odborných předmětů

Předmětem klasifikace v praktických cvičeních je teoretická připravenost na hodinu, práce v hodině a zpracování samostatných prací, protokolů, zpráv. 

Skládá-li se hodnocení pouze z výuky v praktických cvičeních, je výsledná známka udělena po vzájemné dohodě vyučujících jednotlivých skupin. Základem hodnocení zůstává aritmetický průměr známek od jednotlivých vyučujících.

Skládá-li se hodnocení z teoretické i praktické části, je výsledná známka dána aritmetickým průměrem    z obou částí. Na celkové známce z předmětu se podílí jednotlivé klasifikované výstupy dle jejich předem určené váhy.

Pokud žáci zpracovávají z praktických cvičení samostatnou práci, laboratorní práci, protokol (zprávu), musí být pro klasifikaci odevzdány. Následné neomluvené pozdní odevzdání písemných výstupů je hodnoceno nedostatečnou, po jeho/jejím dodatečném odevzdání je protokol/zpráva hodnocen/a běžným způsobem. Do klasifikace z příslušného předmětu se počítají obě známky. Pokud žák neodevzdá k  závěrečné klasifikaci v předepsaném termínu stanovený počet protokolů, zpráv či jiných předepsaných výstupů z  praktických cvičení, nemůže být z praktické části a tím ani z předmětu klasifikován. Všechny chybějící výstupy z cvičení musí být odevzdány pro závěrečnou klasifikaci nejpozději 1 týden před termínem uzavření klasifikace. Neodevzdá-li žák výše uvedené písemné výstupy z praktických cvičení ani k datu konání opravné zkoušky/zkoušky v náhradním termínu, bude z předmětu klasifikován nedostatečně, neboť se má za to, že neovládá ani teoretické poznatky. Povinnost odevzdání písemných výstupů z praktických cvičení za 1. pololetí se přesouvá do 2. pololetí příslušného školního roku.

Závazný počet odevzdávaných výstupů  z praktických cvičení je definován v tematických plánech příslušného předmětu na celý příslušný školní rok. Povinností vyučujících je s tímto přehledem učiva a z toho vyplývajících povinností seznámit žáky na počátku školního roku.

Je-li žák neklasifikován z některého bloku praktických cvičení, je neklasifikován z celého předmětu.

Pokud je žák dlouhodobě, soustavně nemocen, je počet odměřených úloh a tím i odevzdaných písemných výstupů úměrně snížen (o 1 písemný výstup za 4 týdny, pokud v té době proběhlo praktické cvičení). Minimální počet písemných výstupů musí být v tomto případě alespoň 75 %, jinak je žák neklasifikován.

Pokud vyučující zjistí, že protokol/zpráva či jiný předepsaný výstup z praktických cvičení není zcela autentickou prací žáka nebo v nich chybí podstatné náležitosti v souladu s pravidly pro zpracování protokolu/zprávy, bude takový výstup hodnocen nedostatečně. Jestliže vyučující zjistí uvedenou skutečnost ve větším rozsahu, případně nebude-li žák schopen doložit údaje v protokolu či zprávě pracovním záznamem v sešitě nebo tento pracovní záznam nebude v souladu s odevzdaným výstupem, pohlíží se na takový výstup jako na  neodevzdaný. Žák je povinen po odstranění závad odevzdat tento výstup znovu nejpozději do týdne od jeho vrácení vyučujícím. Takový případ nezakládá důvod k prodloužení termínu k předložení všech výstupů k závěrečné klasifikaci.


4) Klasifikace v dílnách

Klasifikace v dílnách se skládá z:
-    praktických prací a protokolů,
-    odborná praxe v trvání deseti pracovních dnů ve 2. a 3. ročníku.

Není-li splněna kterákoli z těchto částí (v daném ročníku), není žák klasifikován.
Pro klasifikaci ve 2. a 3. ročníku musí žák absolvovat minimálně pět dnů odborné praxe. Toto zkrácení je omluvitelné jen z důvodu nemoci potvrzené lékařem a ve výjimečných případech na základě uvolnění ředitelem školy po podání písemné žádosti. V případě, že žák nemůže vykonat odbornou praxi v řádném termínu, musí ji absolvovat v plné výši v době letních prázdnin.
Klasifikace z praxe je uzavřena až po odevzdání  „Záznamu o absolvování praxe“. Povinností žáka je odevzdat záznam o absolvování praxe nejpozději do 5 dnů po ukončení praxe.



5) Evidence klasifikace

Každý učitel je povinen vést evidenci o klasifikaci žáků (datum klasifikace, téma zkoušené látky, hodnocení) a do týdne ji zapsat také do elektronického přehledu. Veškeré písemné práce ukládat do konce školního roku (tj. do 31. srpna). Pokud chtějí rodiče nebo zákonní zástupci žáka nahlédnout do písemných prací žáka, musí jim to vyučující na třídních schůzkách nebo po předchozí domluvě umožnit.  Povinností vyučujícího je informovat třídního učitele o žácích s velmi slabým prospěchem a ten tuto skutečnost sdělí rodičům.

Třídní učitel průběžně kontroluje elektronickou klasifikaci třídy, zda četnost klasifikace v jednotlivých předmětech splňuje zásady definované v předchozích bodech. V případě zjištěných nedostatků zjedná okamžitě nápravu u vyučujícího příslušného předmětu a v případě opakování tohoto nedostatku informuje neprodleně dle typu předmětu příslušného zástupce ředitele školy.


6) Stupnice klasifikace chování a kázeňská opatření

Chování žáků se za příslušné klasifikační období hodnotí těmito stupni:

1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

    napomenutí třídního učitele
    důtku třídního učitele
    důtku ředitele školy
    podmíněné vyloučení žáka ze školy
    vyloučení žáka ze školy


7) Pravidla pro udělování výchovných opatření/pochval

1. Kázeňská opatření/pochvaly uděluje třídní učitel nebo ředitel školy na základě vlastního zjištění, podnětů od vyučujících a dalších zaměstnanců školy nebo na základě zápisů v třídní knize.
2. Napomenutí třídního učitele uděluje žákovi třídní učitel ústně v co nejbližším termínu po prokázaném provinění. Zároveň informuje zákonného zástupce nezletilého žáka a rodiče zletilého žáka o výchovném opatření písemnou formou.
3. Důtku třídního učitele uděluje žákovi třídní učitel ústně v co nejbližším termínu po prokázaném provinění. Zároveň informuje zákonného zástupce nezletilého žáka a rodiče zletilého žáka o výchovném opatření písemnou formou.
4. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy na návrh třídního učitele písemnou formou. Před podáním návrhu řediteli školy, zpravidla neprodleně po prokázaném provinění žáka, třídní učitel informuje ústně (telefonicky) zákonného zástupce o míře provinění a o návrhu kázeňského opatření podávaného řediteli školy. Toto výchovné opatření zároveň ředitel školy (zástupce ředitele školy) projedná s žákem ústním pohovorem v přítomnosti třídního učitele. Písemné oznámení je zasláno zákonnému zástupci nezletilého žáka doporučeně poštou, zletilému žákovi je předáno osobně a  kopie je zaslána rodičům.
5. O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze studia rozhoduje ředitel školy ve správním řízení zpravidla na základě návrhu třídního učitele. Při rozhodování může ředitel školy přihlédnout k názorům pedagogické rady. Před podáním návrhu řediteli školy, zpravidla neprodleně po prokázaném provinění žáka, třídní učitel informuje ústně (telefonicky) zákonného zástupce nezletilého žáka nebo rodiče zletilého žáka o míře provinění a o návrhu kázeňského opatření podávaného řediteli školy.
6. Pochvalu třídního učitele nebo ředitele školy lze udělit žákovi v průběhu školního roku za velmi dobré studijní výsledky, za vzornou docházku, za mimoškolní činnost nebo za vzornou reprezentaci školy.
7. Výchovná opatření a pochvaly musí být zapsány třídním učitelem neprodleně po udělení ve školní matrice (katalogu třídy). Písemné kopie kázeňských opatření ředitele školy a oznámení třídního učitele o udělení napomenutí či důtky třídní učitel ukládá do osobních spisů žáka.

8) Kázeňská opatření a klasifikace chování při neomluvené absenci žáků

Uvedená klasifikace platí za předpokladu, že žák nemá v průběhu příslušného pololetí jiné kázeňské přestupky.

Pozdní příchody (PP - neomluvené)
    4 až 6 PP - NTU napomenutí třídního učitele
    7 až 9 PP - DTU důtka třídního učitele
    10 a více PP - DŘŠ důtka ředitele školy a zpravidla 2. nebo 3. stupeň z chování

Neomluvené hodiny
    1 až 2 hodiny - NTU napomenutí třídního učitele
    3 až 5 hodin - DTU důtka třídního učitele
    6 až 15 hodin - DŘŠ důtka ředitele školy a zpravidla 2. stupeň z chování
    16 až 33 hodin - DŘŠ důtka ředitele školy a 2. nebo 3. stupeň z chování
    34 a více hodin - podmíněné vyloučení ze studia


Žák je povinen šetrně zacházet s majetkem spolužáků a učitelů. Zodpovídá za svěřený majetek, který je mu přidělen k užívání po dobu pobytu v areálu školy. Jedná se například o šatnovou skříňku, žákovskou lavici a židli přidělenou dle zasedacího pořádku, přidělené pracoviště odborné učebny po dobu vyučovací hodiny apod.

Povinností žáka je chovat se v areálu školy takovým způsobem, aby nedocházelo k úmyslnému poškozování, znehodnocení nebo ničení majetku školy, včetně učebních pomůcek a pracovního nářadí. Tato povinnost se vztahuje i na případně pronajatý majetek sloužící žákům a zaměstnancům školy (kopírovací zařízení, nápojové automaty apod.).

Pokud bude zjištěno, že žák vinou nekázně, nedbalostí nebo úmyslně poškodil majetek školy, bude po následném prošetření charakteru provinění velmi přísně kázeňsky potrestán. Zároveň bude požadována finanční úhrada případné vzniklé škody.

Ztrátu, odcizení či poškození svěřeného nebo osobního majetku žák neprodleně hlásí příslušnému vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.

Pokud žák nalezne nezajištěný majetek, odevzdá jej neprodleně administrativní pracovnici pro personalistiku studentů (místnost č.019) s uvedením místa nálezu. Informace o nalezeném majetku jsou zveřejňovány na nástěnce s rozvrhy. 



Povinností žáků je zúčastnit se všech předepsaných školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Tyto informace jsou podávány všem žákům na počátku školního roku, podrobnosti jsou definovány v příslušné směrnici ředitele školy a v tematických plánech daných předmětů.

Žáci se musí chovat v areálu školy, ale i na mimoškolních akcích takovým způsobem, aby možnost vzniku úrazu byla minimální.

V případě, že žák zjistí v objektu školy nebo na svěřené učební pomůcce závadu ohrožující bezpečnost a zdraví spolužáků nebo ostatních zaměstnanců, je jeho povinností tuto skutečnost ihned nahlásit nejblíže dostupnému zaměstnanci školy.

V případě, že dojde k úrazu či drobnému poranění, je povinností žáka tuto skutečnost ihned nahlásit vyučujícímu příslušného předmětu, kde úraz nastal. Pokud k úrazu dojde mimo vyučovací hodinu, žák nahlásí úraz třídnímu učiteli nebo nejblíže dostupnému pracovníku školy.

Povinností vyučujícího je každý hlášený úraz ihned zapsat do knihy úrazů a dále postupovat dle příslušného opatření ředitele školy.

V případě náhlé nevolnosti žáka, která mu neumožňuje účastnit se vyučování, je jeho povinností tuto skutečnost nahlásit třídnímu učiteli nebo učiteli příslušného předmětu či nejblíže dostupnému pracovníku školy.

V případě nebezpečí možnosti vzniku požáru nebo při zjištění požáru je povinností žáka nahlásit  tuto skutečnost nejbližšímu pracovníku školy nebo v ohlašovně požáru (sekretariát školy).

Žákům je zakázáno bezdůvodně opouštět budovu školy v průběhu vyučovacího dne. Ve výjimečných případech pouze při dodržení pravidel uvedených v čl. III. odst. 5 tohoto školního řádu

Žákům je zakázáno v areálu školy a při všech činnostech pořádaných školou kouřit. Areál je definován vnitřními prostory všech budov školy, dvorem a hřištěm  a dalšími neohraničenými pozemky patřícími také do areálu. Jedná se o prostory počínající u zadního vjezdu do dvora, pokračující podél jídelny a přístavby (včetně stráně k poliklinice) až k hlavnímu vchodu do budovy školy. Za součást areálu je považováno také celé přístupové schodiště vedoucí k hlavnímu vchodu do budovy.

Dále je přísně zakázáno propagovat, konzumovat, distribuovat, donášet do objektu školy a na akce pořádané školou alkohol, drogy a ostatní návykové látky. Při porušení tohoto zákazu bude žák přísně kázeňsky potrestán.

Je zakázáno do budovy školy donášet a používat soukromé elektrické spotřebiče. Výjimku lze povolit pouze se souhlasem vedení školy při dodržení všech bezpečnostních předpisů.

Povinností všech vyučujících je neprodleně řešit ve spolupráci s výchovnou poradkyní šikanování i jeho pouhé náznaky či náznaky agresivity mezi žáky. Zároveň každý vyučující vede důsledně žáky k osvojování norem mezilidských vztahů založených na respektování identity a individuality jednotlivce.


Tento školní řád byl projednán na pedagogické radě a byl schválen školskou radou. Je závazný pro všechny pedagogické pracovníky školy, žáky školy a ve vztahu ke škole i pro zákonné zástupce nezletilých žáků a rodiče zletilých žáků.


Vydáním tohoto školního řádu se ruší platnost školního řádu vydaného 11. března 2009.

Tento školní řád je platný od 1. září 2010.

V Praze 30. června 2010	Ing. Vladislav Jetenský
	ředitel školy